Historie obce - Obec Třebětín

Historie obce Třebětín

Odkaz na pamětní knihu

Zmínka o Třebětíně pochází z první poloviny 14.století. V tu dobu 1344 až 1350, kostel v Třebětíně je v dekanátu Štěpánském v popise diecéze pražském sepsané biskupem Arnoštem z  Pardubic. Poddanská ves patřila pod panství chřenovské.

Je psáno: Milota z Chřenovic uváděl na farnosti v roce 1356 faráře do kostelů v Chřenovicích a Třebětíně. V roce 1362 se objevuje zápis o Ježkovi z Chřenovic, který uváděl kněze na farnost do Třebětína. Podle ústního podání měla státi fara tam co je dnes popisné číslo 7. Roku 1390 se stal majitelem vsi Vrbky Léva z Chřenovic a připojil k Vrbce ves Třebětín, která patřila do té doby pod Chřenovice. Léva z Chřenovic ves Vrbku za jeden rok tedy roku 1391 prodává a ves Třebětín si ponechává, protože v roce 1418 uvádí faráře ke kostelu navštívení panny Marie v Třebětíně Konrád Nas z Chřenovic, byl to kutnohorský měšťan, který panství Chřenovice koupil.

Roku 1448 prodávají Názové celé panství Chřenovské Jindřichu a Janovi z Říčan, majitelům ledečského panství.
V roce 1554 majitelka ledečského panství Markéta Meziříčská z Lomnice vložila do obnovených zemských desek záznam o svém majetku, který má v držení a uvádí se ves Chřenovice, Třebětín již ne. V tu dobu je již Třebětín pod panstvím bohdanečském, které mají v držení páni z Hodkova.
Roku 1560 je majitelem statku Bohdanče a vsi Třebětína s poplužním dvorem Václav Březský z Ploskovic. Jeho syn byl odsouzen pro účastenství na vzpouře protestantských stavů dne 9.listopadu 1622 a majetek je zkonfiskován. Ves Třebětín se též uvádí při konfiskaci roku 1623.

Panství bohdanečské kupuje Magdalena Trčková a připojuje ke svému panství v Ledči. Po smrti Magdaleny Trčkové odkázal její manžel Třebětín svým dcerám. 10.května 1636 je Trčkům majetek konfiskován císařem Ferdinandem a byl dán za zásluhy císařskému plukovníkovi Gotthardovi Třebětín jako součást statku Bohdanečského s filiálním kostelem, krčmou, poplužním dvorem, s jedním lánem a 42 korci rolí, 5 kusy jalového dobytka.
Roku 1634 kupuje Třebětín Kamila z Eckenfurtu sídlem na Ledči.
1677 Ferdinand z  Eckenfurtu prodal statky Ledeč s  Třebětínem Osvaldovi z Thumu.
Dědictvím dostává Třebětín Josef z Lichtenštejna. Ten roku 1723 prodává Třebětín Leopoldovi z Věžník.
Svobodná paní Bechyňová z Lažan rozená hraběnka z Věžník prodává Třebětín roku 1750 svobodnému pánu královskému dvornímu radovi Ignáci z Kochu.
Roku 1753 kupuje panství Ledečské se vsí Třebětín Marie Terezie od svobodného pána z Kochu. Ta darovala panství ústavu zchudlých šlechtičen se sídlem v Praze na Hračanech.
Od roku 1919 patří panství státu.

Za vlády Trčků roku 1625 je zmínka o faře v Třebětíně.
V berní rule z roku 1653 je psáno, že v Třebětíně je kostel, kde před lety přisluhoval farář z Bohdanče. Svatby a křtiny se odbývaly v Ledči. Hospodařilo se na 7 usedlostech, 11 usedlostí je pustých bez hospodáře. Náboženství katolické, více protestantské. To mohl být důvod pustých hospodářství. Byl zde jeden poplužní dvůr, v tom místě co je dnes popisné číslo 20. Těch 7 usedlostí mělo 14 volů, kůň žádný, 20 krav, 18 jalovic a 8 ovcí.

Je psáno, že Pospíšil založil nový grunt, popisného čísla není. Číslování domů bylo zavedeno v roce 1740.
V roce 1871 bylo ve vsi Třebětín 45 popisných čísel a tento rok vyhořela spodní část obce a shořely obecní doklady a mapy.
Roku 1864 chodilo do školy do Vrbky 45 žáků. Roku 1911 dokončena v Třebětíně stavba školy, v témže roce bylo zahájeno vyučování a učilo se zde do roku 1962.
Roku 1874 postavena věž kostela s vchodem od silnice, dříve byla dřevěná zvonice. Dřívější vchod do kostela byl mezi lípami proti popisnému číslu 50.
Silnice přes Třebětín byla dokončena roku 1888. Vedla z Chřenovic do Červených Janovic. Silnice z  Třebětína na Ledeč byla postavena na rozhraní století.
Roku 1869 začíná stavět Matěj Pik zájezdní hostinec popisné číslo 8. Při opravě kulturního domu roku 1960 se ve zdi našla láhev a v ní zápis o zahájení stavby. Hospoda s hospodářským stavením přešla do majetku Tvrdíků. Roku 1919 žádá Antonín Tvrdík č.8 o povolení stavby kolny při hostinci a hospodářském stavení.
2.února roku 1935 má sbor dobrovolných hasičů z Třebětína ples v hostinci u Václava Zikmundy č.8. Někdy mezi lety 1919 až 1935 prodal již bratr Václav Tvrdík hostinec s číslem popisným 8 a ponechal si hospodářské stavení. Na místě kolny , o jejíž povolení žádal , stojí dnešní dům. Dům dostal číslo popisné 53.
Hostinec i zahradu s  č.8 prodává Josef Zikmunda, syn Václava, obci Třebětín. Dnes tento kulturní dům.

K 31.12.1948 má obec Třebětín s Tasicemi 275 obyvatel. Roku 1950 Tasice připojeny pod MNV Bělá.
K dnešnímu dni má obec Třebětín 72 obyvatel , Vickovice 32 obyvatel a Hostkovice 9 obyvatel. 8.dubna roku 1960 byla ves Hostkovice připojena k národnímu výboru Třebětín a též tento rok je obec Třebětín začleněna do okresu Kutná Hora. 25.3.1976 se MNV připojil pod Červené Janovice. 1.1.1976 je sloučeno JZD s Červenými Janovicemi. V obci je spolek dobrovolných hasičů, má 26 členů a byl založen roku 1922. V roce 1972 byla dokončena stavba požární zbrojnice. V roce 1982 za předsedy MNV Ladislava Sombergra byla provedena generální oprava tohoto kulturního domu.
V měsíci červenci 1990 se občané Třebětína rozhodli o vytvoření nového obecního úřadu v Třebětíně a spojili se s Vickovicemi.

Zápis v původním znění :
Za času obecního představenstva pana Františka Jiráka starosty, pana Josefa Rückla fabrikanta v Tasicích jakožto prvního obecního radního, pana Josefa Tvrdíka druhého radního , založil základní kámen na tento hostinec pan Matěj Pik jakožto vlastník s manželkou Teresií rozenou Glas, rodiče od šesti dítek a syce Boženy, Emilie, Anny, Augusty a synu Karla a Bohumila léta páně 1869 dne 13.měsíce dubna.
Tato stavba vedena byla pod vedením zednického políra pana Josefa Polednička z obce Šebestejnice a jeho pomocníků Jana Poddanýho ze Březí, Josefa Horáka ze Zbejšova, Jana Procházki ze Šebestejnic, Václava Šatorie z Budovic, Ferdinanda Horaka ze Zbejšova a Jana Procházki ze Šebestejnic.
Tento pamětní list byl sepsán od Františka Zenkra bývalého lesního příručího v revíru koželském na čísle katastru Dementyftovním panství ledečském.
Pan stavitel byl František Brandyskej z Kutnej Hory.
Podpis: Matěje Pika podnikatele stavby.